České stopy v Terstu
- Josef Ressel - (1793 Chrudim - 1857 Lublaň) lesmistr (Kraňsko, později Terst), spisovatel (Dějiny přímořských lesů...) vynálezce (vynález-lodní šroub-patent 1827), námořním lesním intendantem (Benátky 1852), Terstu instaloval první lodní šroub na světě do parníku Civetta (1829)

- Eduard Orel - (1841 Nový Jičín - 1892 Terst) důstojník, účastník dánsko-německé války, bitvy u Visu, polárník, spoluobjevitel zemí Františka Josefa, 1880 udělen Řád železné koruny, správce zámku Miramare, 2010 o něm vyšla v Terstu kniha: "Eduard Ritter von Orel", www-Eduard rytíř von Orel , www-Komité Eduarda rytíře z Orlů

- Evžen Hugo Chmelař - (1856 Nový Jičín - 1945 Vídeň) fregatní kapitán (1904 křižník SMS Kaiserin Elisabeth), dále SMS Monarch, křižník SMS Kaiser Karl VI., 1910 velitel Námořní akademie ve Fiume, 1911 rytířský řád Františka Josefa, 1911 kontradmirál, 1913 viceadmirál, 1914 velitel válečného přístavu Pula, 1915 admirál, 1916 tajný rada, 1927 ČS armádní generál ve výslužbě

- Ludvík Masaryk - (1854 Hodonín - 1914 Portorož) bratr T.G. Masaryka, knihtiskař, nakladatel, kavárník, hoteliér, pohřben v Terstu

- Anton Hanke - (1840 Bravantice – 1891 Terst) speleolog, důlní rada, 1880 náčelník c. a k. garančního úřadu v Terstu

- Karel Moor (také Mohr) - (1873 Lázně Bělohrad – 1945 Praha) hudební skladatel, zpočátku učitel zpěvu, působil v Terstu


Terst - Trieste - Vítkovické železárny do místních loděnic dodávaly ocelové pláty na výstavbu válečných křižníků
- Česká beseda (Piazza Guglielmo Oberdan 2, dříve Piazza Caserma)
- nájemce restaurace Balkán v Národním domě Kamil Blecha často pořádal tradiční zabíjačky a vepřové hody
- vycházel zde český časopis Hlas Adrie a v mnoha hostincích tekla proudem čepovaná Plzeň anebo Budvar
- V restauraci Aurora na ulici Carducci 13, v říjnu 1913 vystupoval každý večer od sedmé až do půlnoci český dámský orchestr Libuše
- italští nacionalisté v Terstu 13. července 1920 napadli slovanské instituce a nakonec zapálili Národní dům. Sídlo České besedy bylo zcela vypáleno, hasiči dlouho nesměli zasáhnout. Mnozí Češi tak v obavách okamžitě prchali z Terstu, i když italští fašisté napadali především příslušníky slovinské menšiny, která vypálení Národního domu podnes označuje jako Křišťálovou noc. A Mussolini, jenž v té doně ještě nebyl v Itálii u moci, akci soukmenovců dokonce pochválil jako příkladnou. Na to vše myslíme v ulici Filzi číslo 14 před obnoveným Národním domem, který italská vláda v den stého výročí požáru předala slovinskému státu. Je to příkladný počin, jak lze napravit historické křivdy, byť se tak stalo až po celém století. V budově dnes sídlí tlumočnická škola a slovinské spolky. Češi se o svou ztracenou pozici v Národním domě zatím nepřihlásili. A to zde hráli divadlo, pořádali koncerty, plesy a v restauraci Balkán byly k dispozici desítky českých časopisů.

- ve výstavbě - bude časem doplněno